Cesta plná jídla – Jordánsko

2020 pracovní cesta Domči

Vydáno 23. 4. 2020

Zdravím všechny a hlásím se s novým příspěvkem z mé cesty do Jordánska. Společně s kolegy z jiných cestovních kanceláří jsem byla pozvána od Jordánské turistické centrály.
Cílem této cesty bylo seznámení se s destinací a zvýšení povědomí o této krásné zemi. Dříve nebyl let do Jordánska úplně snadný a levný, nyní již létá přímá linka z Prahy do Ammánu za tři hodiny a padesát minut jste na místě (to bylo ještě před Corona dobou).

Cesta plná jídla – Jordánsko

Před šestou ranní jsem vyjížděla z Brna, abych byla v Praze pěkně na čas. Toto brzké vstávání zapříčinilo, že jsem během celého letu spala, což pro mě bylo velké plus :). Na letišti v Ammánu nás čekal náš průvodce jménem Hamdi. V rychlosti jsme vyřídili víza a vyrazili na naši první společnou večeři, kde jsem měla možnost poznat se s ostatními kolegy. Hned první večer jsme dostali opravdu velkou porci místního jídla. Myslela jsem, že nás chtějí překvapit svou pohostinností, avšak rychle jsem pochopila, že v Jordánsku se v restauracích jí takto hodně všude a za všech okolností.

Každý dostane jeden talíř a na celý stůl se připraví mísy s různými saláty, předkrmy a místními dobrotami. Člověk by si mohl myslet, že se jedná o hlavní chod a má pocit, že by se z toho najedlo dalších 5 lidí. Po tomto předkrmu se ale vše sklidí a na stůl se přinese maso, zejména jehněčí a kuřecí, placky, humus, nakládaná zelenina, specialita z lilku baba ganoush (moje oblíbená) a další. Jordánská kuchyně je pestrá a velmi chutná. Zhruba třetí den jsme s kolegy pronesli, že už si nepamatujeme, jaký to je pocit, mít hlad. Ano, Jordánsko je hodně o jídle. Taky jsem první večer ochutnala jejich tureckou kávu – káva s kardamomem a od toho večera jsem ji pila každý den.

Hotel Sheraton Amman Al Nabil Hotel. Zde jsme strávili první dvě noci, které jsem si nemohla vynachválit hlavně díky výborné snídani a příjemnému spaní. Co mě trochu překvapilo u vícero hotelů, byla přítomnost kuřáckých pokojů a fakt, že se celkově ve většině prostorách kouří. Někde měli skvělý odvětrávací systém, díky kterému nešlo ani na kuřáckém patře nic cítit. Ovšem někde mi byl zápach nepříjemný.

První den jsme navštívili ruiny jednoho z nejlépe zachovaných římských měst – Jerash. Jedná se o druhé nejnavštěvovanější místo hned po Petře. Přenesete se do 2. století našeho letopočtu a dobře si můžete představit, jak se zde lidem asi žilo.

Dále následovala návštěva W Amman, což je luxusní hotel v nové čtvrti Al-Abdali v Ammánu otevřený v roce 2018. Designéři a architekt se zde opravdu nebáli popustit uzdu jejich fantazie. Moderní interiér kontrastuje s všudypřítomnými výhledy na staré město a jeho bílé domky.

Den druhý jsme se vydali prozkoumat samotné centrum Ammánu, kde jsme konečně mohli nasát místní atmosféru. Navštívili jsme archeologické naleziště Amman Citadel, kde je součástí i muzeum a můžu jej jedině doporučit. Město je ve výšce 800–1 200 m.n.m, rozkládá se na 19 kopcích, a vše se tak v podstatě nachází v příkrých svazích. Z Citadely byl na město dechberoucí výhled. Zrovna jsme se nacházeli na vrcholku, když svolávali místní k modlitbě. To se hlasitě rozléhalo po celém městě, lidé na chvíli utichli a byl to opravdu nevšední zážitek.

Sešli jsme z kopce dolů do města a zamířili na oběd do vyhlášené „restaurace“ Hashem. Jedná se o venkovní posezení, kdy je blokována úzká ulička. Restauratéři si zde rozložili své stoly a servírují místní speciality. Líbilo se mi, že tu obědvají hlavně jordánci, což většinou značí, že jídlo bude opravdu chutné. Stihli jsme se zastavit v krásném hotelu Fairmont Amman a pak už následovala cesta z Ammánu směrem k Petře, která autem trvala přibližně čtyři hodiny. Když jsme opouštěli hl. město, sledovala jsem, jak se krajina mění. Stromy přecházeli v menší keře, traviny a za chvíli už byla všude vidět jen poušť.

Ubytování, ve kterém jsme strávili noc bylo pro nás velkým překvapením. Po luxusních hotelech v Ammánu to byl úplně odlišný koncept. Do hotelu Hayat Zaman Hotel and Resort jsme dorazili až večer a jaká nádhera nás obklopuje, jsme zjistili až ráno. Resort byl ve stylu jordánské vesničky z 19. století. Jednotlivé pokoje byly v kamenných domcích. Šla jsem se projít po okolí a spatřila nádherný výhled do rozsáhlého kaňonu. Krása. Litovali jsme, že zde nemůžeme zůstat déle. Nutno podotknout, že jídlo bylo skvělé, ať už se jednalo o snídani nebo večeři.

Na tento den jsme měli naplánovaný půldenní výlet do Petry, kam jsem se těšila ze všeho nejvíc. Průvodce podotýkal, že pokud bychom chtěli důkladně prozkoumat Petru, můžeme zde strávit klidně 2-3 dny. Všichni jsme se těšili na hlavní budovu Al-Khazneh a byli jsme ohromeni velkolepostí celého místa a spoustou zajímavých skalních útvarů.

V odpoledních hodinách byl naplánován přesun do pouště Wadi Rum, o které se říká, že je to jedna z nejkrásnějších pouští na světě. Natáčel se tady např. film Marťan díky prostředí, které připomíná krajinu na Marsu. Pro mě to byl jeden z nejlepších zážitků z celého Jordánska. Přece jenom prostředí pouště je pro nás Evropany něco jedinečného. Potkali jsme se zde i s beduíny. Jeden z nich mi dokonce nabídl čerstvé velbloudí mléko, které měl schované v pet lahvi v autě a vozil ho tam pravděpodobně celý den 🙂 Asi si neuvědomoval, jaké by to pro mne mohlo mít následky. Jezdili jsme na jeepech přes písečné duny a noc jsme trávili v jednom z pouštních kempů. Nikdy bych si před tím nepomyslela, že uprostřed pouště někdo vybuduje plavecký bazén, stany, nebo restauraci. Šlo o Al Sultana Luxury Camp.

Večer jsme měli nachystané překvapení. Naši průvodci nás vzali na pozorování hvězd se zajímavým výkladem. V ničím nerušené tmě byly hvězdy a souhvězdí krásně vidět.

Ráno jsme se přesunuli jižněji do přímořského města Aqaba, kde je atmosféra zase poněkud jiná, než jsme doposud viděli. Moře bylo cítit ve vzduchu a na nás dolehla dovolenková pohoda. Dali jsme si oběd s výhledem na přístav, začalo svítit sluníčko a my jsme popíjeli naše nealkoholické koktejly z máty a limet :). V tento den jsme měli inspekci v hotelech Al Manara a Hyatt Regency, kde jsme později i přespali. Al Manara Hotel hodnotím za nejpovedenější hotel, který jsme v Jordánsku navštívili. Díky jeho lokaci u Rudého moře je tak zajímavý i pro ty, kteří se rádi potápí a šnorchlují. Hyatt Regency Aqaba Ayla byl velmi honosný, velký resort. Tak velký, že jsem se zde ztratila, když jsem hledala pláž. Pokoje typu standard byly, řekla bych, velmi nadstandardní.

Naše cesta se pomalu, ale jistě blíží ke konci a my jsme se od Rudého moře vydali zpět na sever, prudkým hornatým terénem směrem k Mrtvému moři. Po cestě jsme se zastavili v hotelu
Ma´in Hot Springs Hotel Spa, který je obklopen skálami a přímo v resortu jsou dva vodopády s léčebnými horkými prameny. Voda tu dosahuje mezi 45–60 stupni a teče z vodopádu přímo do bazénku, kde můžete relaxovat. Prameny se dají navštívit i když nejste ubytovaní přímo v hotelu.

Poslední zastávka byla u Mrtvého moře, kde jsme navštívili hotely Crowne Plaza Dead Sea, Kempinski Dead Sea. Ubytovaní bylo zajištěno v hotelu Hilton, kde se mi líbilo nejvíce, a kde jsme měli nachystanou večeři v Libanonské restauraci a opět se pěkně přejedli. Ráno jsme už na sedmou hodinu byli všichni nastoupení na pláži a šli se koupat. Teplota vzduchu byla kolem 17 stupňů, ale voda měla příjemných 24. Koupání v Mrtvém moři byl skvělý zážitek. Pocit je opravdu takový, jako byste pod sebou měli nafukovací lehátko :). Stačilo už jen vzít si knížku, položit se na vodu a číst si, přesně tak, jako to udělali mí kolegové. Po koupání nás zaměstnanci hotelu natřeli od hlavy až k patě bahnem z moře, a my tak měli dokonalou přírodní masku. Toto bahno je specifické díky svému složení s blahodárnými účinky. Na závěr jsme obdrželi také certifikát s našimi jmény, že jsme absolvovali výlet na nejníže posazené místo na planetě. Mrtvé moře se nachází 420 metrů pod úrovní moře. Voda v Mrtvém moři klesá každý rok alespoň o jeden metr a pokud se sem chystáte, doporučuji vyrazit co nejdříve.

Tímto bych ukončila mé povídání o Jordánsku. Jsem moc vděčná za příležitost podívat se do této nádherné země, která mě velmi mile překvapila svou rozmanitostí, přírodou, milými a ochotnými lidmi a jak už jsem několikrát zmínila – skvělým jídlem 🙂

VIDEO z mého jordánského dobrodružství

Autor: Dominika Uřičářová


Nahoru