Réunion
Zelená kam se podíváš
Bez ohledu na délku pobytu vám jedna návštěva Réunionu nebude stačit. Neznám snad nikoho, kdo by se sem nechtěl vrátit. Na tomto ostrově sopečného původu se totiž příroda doslova vyřádila. Najdete tu nekonečné množství vysokohorských scenérií, mnoho endemických druhů rostlin, snad stovku vodopádů, aktivní vulkán a lávová pole, kde se pro barvu půdy budete cítit jako na planetě Mars. Úchvatnou podívanou připravují také zdejší útesy, o něž se donekonečna rozbíjejí vlny Indického oceánu
Pro průzkum ostrova budete potřebovat minimálně týden a je naprosto nezbytné zapůjčit si auto. Jedině tak se můžete vydat po silničkách vedoucích až do nitra rozervaných hor porostlých bujnou tropickou vegetací nebo se projet po sopečných pláních. Rozhodně doporučuji rozdělit si pobyt na alespoň tři nebo lépe i čtyři místa. Réunion je především o horské turistice, proto si přibalte především pevné boty a nezapomeňte na teplejší oblečení a pláštěnku. Mimo turistiku tu však lze provozovat spoustu dalších sportů: jízdu na horských kolech, canyoning, horolezení, surfování, paragliding, jízdu na kajacích, či raftu a samozřejmě potápění.
Ideální je do hor vyrážet co nejdříve ráno, než se vrcholky zahalí do mraků.
Réunion patří spolu se sousedním Mauriciem do souostroví Maskarény. Jedná se o zámořským department Francie a tudíž součást Evropské unie. Velkou výhodou je placení Eurem. Letět sem lze s jedním nebo dvěma přestupy. Samotný let z Prahy či Vídně zabere cca 13 hodin, ale s přestupy se může cesta natáhnout až na 20 hodin. Úředním jazykem je sice francouzština, ale ve většině případů se domluvíte i anglicky.
Období pro návštěvu přizpůsobte tomu, co od dovolené očekáváte. Od května do konce října je výrazně méně srážek a zároveň chladněji – jedná se o nejlepší období pro turistiku. Pokud toužíte i po delším koupání v moři, vyjeďte v období od října do dubna, kde je sice více srážek, ale nejtepleji. Mým nejoblíbenějším měsícem je prosinec, kdy dozrává liči, mango, neskutečně sladké ananasy nebo mini banány.
Sopečná činnost vulkánů rozdělila ostrov de facto na dvě části. V levé části se nachází tři tzv. kaldery, Cirque Mafate, Cirque Cilaos a Cirque Salazie, které se liší klimatem a tedy i zdejší flórou a prostředím. Představte si vlastně taková údolí, která vznikla erozí a kolapsem krajiny kolem dnes již vyhaslé sopky a zároveň nejvyšší hory Réunionu Piton des Neiges (3071 m). V pravé části ostrova na jihovýchodě se pak nachází energií překypující, stále činný vulkán Piton de la Fournaise a členitá údolí kolem něj.
Výlet na Mars
Piton de la Fournaise je jedna z nejaktivnějších sopek planety a každý rok zaznamenává hned několik menších erupcí. Žhavé lávové proudy se odtud valí často až do oceánu, kde rychle tuhnou a ostrov se tak pravidelně zvětšuje. I přes svou pokračující aktivní vulkanickou činnost je výstup díky neustálému monitoringu přístroji v podstatě bezpečnou záležitostí.
Z Plaine De Cafres se silnice klikatí k východu po úbočích kopců porostlých žlutě kvetoucí kručinkou, horskými travami a pichlavými keři. Tu a tam se kroutí stromy porostlé lišejníkovými vousy. Pod nimi často najdete všudypřítomné altánky s posezením a venkovními grily. Přejedete však sedlo ve výšce asi 2.300 m a před vámi se otevře krajina jako z jiné planety s množstvím menších a větších kráterů. Sjedete několika serpentinami o kousek níže a přes Plaine de Sables, která pro svou červenou barvu připomíná spíše Mars, se vydáte k parkovišti Pas De Bellecombe. Po chvilce končí asfaltová silnice a střídá ji šotolina. Po příjezdu na parkoviště se nenechte odradit eventuálním špatným počasím. Celé údolí kolem sopky bývá často zahalené do mraků. Vyplácí se však počkat, obzvláště pak, pokud máte nad sebou modrou oblohu. Nezřídka se totiž mraky a mlha rozpustí.
Z parkoviště je nejprve potřeba sestoupit cca 150 výškových metrů do údolí, následuje cesta skrz údolí, kdy můžete obdivovat různé sopečné útvary, a nakonec vás čeká výstup na sopku. Aktuálně existují dvě trasy. Celé úbočí sopky pokrývají více či méně ztuhlá lávová pole. Je nezbytně nutné respektovat značené trasy, protože hrozí riziko propadnutí se do lávových jeskyní / tunelů.
Zpáteční cesta ke kráteru vám zabere +-6 hodin, Počasí se může hodně měnit a není se kam schovat. Vyrazte časně, třeba kolem páté ranní, abyste stihli vyjít na vrchol, než se vše zahalí do mlhy. Do batohu nezapomeňte přibalit dostatek vody a připravte se na značnou proměnlivost počasí – od velkého horka přes nepříjemný vítr až po silný déšť.
Z vulkánu doporučujeme pokračovat na východní pobřeží. Nejdříve se zastavte u kostelíku Notre Dame des Laves. Ten je známý tím, že v roce 1977 jej jako zázrakem obtekla láva, aniž by ho jakkoliv poškodila. O něco níže po pobřeží můžete obdivovat hned několik lávových výlevů do oceánu. Poslední je z roku 2007. Pokud budete mít zájem, lze také s průvodcem navštívit jeden z lávových tunelů. Jedná se o geologický útvar, který vzniká při toku řídké lávy, kdy její povrch rychleji chladne, tuhne a vytváří se tak strop tunelu, zatímco vespod láva ještě teče.
Centrální část ostrova – zelená, kam se podíváš
V centrální části ostrova mezi dvěma vulkány připravila příroda pro její milovníky další sousta. Prvním je Foret De Bélouve. Jedná se o prales plný exotické flóry a obřích endemických stromových kapradin (až 5m). Nám to tu připomíná tak trochu prvohory či film Jurský park. Je zde několik turistických okruhů a jsou celkem nenáročné. Nejlepší je sem zajet mimo víkend, aby jste mohli zaparkovat co nejblíže pralesa poblíž chaty Gîte De Bélouve (o víkendech vás čeká závora a takto daleko se nedostanete). Z jednoho z okruhů je také výhled na nejkrásnější vodopády ostrova Trou De Fer (Železná díra). Druhým soustem v centrální části je pak jezero Grand Etang, které je doslova utopené v zeleni a je jediným vulkanického původu na ostrově. Voda v něm dle aktuálních srážek velmi kolísá, jeden měsíc je skoro vyschlé a druhý může mít hloubku až 14 m. Buď se spokojíte jen s vyhlídkou na jezero nebo si obejdete celé jezero.
Odměnou za celý okruh jsou vám pak u zadního cípu jezera vodopády Bras d’Annette, které se řítí do údolí přes celou skalní stěnu. Pro fyzicky zdatnější doporučuji také pěší výlet do nádherného údolí k vodopádům Grand Bassin se stejnojmennou vesničkou. Pokud budete unaveni z předchozích dnů, pokochejte svoje oko alespoň vyhlídkou z Bois Court, kam dojedete pohodlně autem. Otevírá se tu jedna z nejúchvatnějších scenérií na ostrově – zástupy vysokých homolí porostlých zelenými keři se těsně naklánějí nad údolí, kde jen tušíte řeku, která musí mezi nimi kličkovat.
Údolí ukrytá za devatero horami a devatero vodopády
Návštěva réunionských kalder je jako z pohádky a potěší snad každého vyznavače turistiky. Naší nejoblíbenější je rozhodně Salazie, která je ze všech tří údolí co do vegetace nejbujnější a má nejvíce vláhy. Čeká vás harmonie vody a zelení pokryté skalní srázy. Dostanete se sem po klikaté silnici, která je lemována menšími vodopády, které někdy padají až na vozovku. Z vyhlídek se pak můžete kochat pohledem na vysoké vodopády, které padají přes několik kaskád do hlubokých roklin. Centrem kaldery je městečko Hellbourg, o kterém se říká, že nejhezčím v celé zámořské Francii. Ze Salazie jde dělat velké množství treků do okolí. Nezapomeňte vynechat vodopád Voile de la Mariée alias nevěstin závoj (buď zavítáte jen na vyhlídku, nebo lze za hodinu a půl dojít až k němu i zpět), romantické ruiny lázní, Maison Folio (zahrada a dům z konce 19. století) a blízkou vesnici Grand-Ilet. Z Grand-Ilet se dá udělat krátký výšlap (lze samozřejmě i delší) do údolí Mafate.
Cirque Mafate je nejsušší ze zdejších kalder, nevedou sem silnice a dá se tedy vyrazit pouze po svých. Odměnou Vám budou nádherné skalní útvary a oku lahodící strmé srázy, příroda se tu doslova vyřádila. Dá se absolvovat v rámci jednodenního výletu, nebo lze výlet několikadenní. Romantické duše by si neměly výlet sem nechat ujít. Pokud by byl pěší výlet pro vás příliš náročný, nebo nemáte na Réunionu dostatek času, lze alespoň vyjet ze západního pobřeží na vyhlídku Maido, odkud máte celé Mafate jako na dlani. Nejpohodlnější možností, jak se však podívat nejen do této kaldery, ale i na jiná hůře přístupná místa, je panoramatický let helikoptérou. Ostatně vesnice Nouvelle v centru Mafate je jí také pravidelně zásobena. Během 45 minut dlouhého přeletu nad ostrovem, se vám celý Réunion odhalí z úplně jiné perspektivy a poskytne vám neskutečný zážitek na celý život.
Třetím údolím je Cirque Cilaos, které má díky své poloze oproti Mafate o něco více vláhy a tedy i více zeleně. Do stejnojmenného městečka ležícího v jeho středu ve výšce 1200 m dojedete autem a již cesta sem Vás uchvátí nádhernými scenériemi hor. Jen se připravte na pověstných 400 zatáček a na to, že už v polovině možná budete chtít vyhodit volant z okna. Kolem městečka se nachází na 80 km turistických tras a jedna z nich vede i na Piton des Neiges (jednodenní nebo dvoudenní trek). Pokud jste vynechali Mafate, Cilaos vynechat nelze. Navíc z něho existuje možnost si vyšlápnout do sedla mezi oběma údolími (Col Du Taïbit) a mít výhled na jednu i druhou stranu. Provozovat se tu dá na několika místech také canyoning. Po treku a jakýchkoliv dalších sportovních aktivitách si lze odpočinout v místních termálních lázních Sources Thermales (údajně léčí revmatismus, stejně jako další kostní a svalové choroby, voda obsahuje několik chemických prvků, od hořčíku přes železo, vápník a síru až po lehkou radioaktivitu). Původní místo pramenů je sice dnes již uzavřeno a slouží jen jako muzeum, ale nedaleko byl na základě stejného zdroje postaven zcela nový komplex. Ne nadarmo v překladu slovo Cilaos znamená místo, které nebudete chtít opustit.
Severovýchodní pobřeží provoněné vanilkou
Vanilka byla přivezena na Réunion z Mexika roku 1819 a ve městě Bras Panon se nachází vládní Coopérative de Vanille, kde si celý proces práce s vanilkou dopodrobna prohlédnete. Ještě lepší je ale popojet více na východ a zavítat do Plantation Vanilla Bourbon, kde uvidíte pěstování vanilky přímo na její plantáži. Vše se zde dělá v souladu s přírodou a paní majitelka vás ochotně provede a zodpoví všechny vaše dotazy.
Vanilka se využívá nejen k výrobě parfémů a kosmetiky, ale oblíbená je také domácí vanilková káva a vyzkoušejte i vynikající vanilkovou zmrzlinu. Výrazně se promítá i do místní gastronomie, kdy i drůbež nebo ryby jsou připravovány s vanilkovým aroma. Když už jsme u zdejší kreolské kuchyně, rozhodně nezapomeňte ochutnat v Salazie kozu na kari a v oblasti Cilaos jejich pověstnou čočku. Troufáme si tvrdit, že jinde na světě takto výbornou čočku nenajdete.
Kdo nepiknikuje, jakoby snad ani nežil
V jižní části ostrova naleznete 3. největší město ostrova Sainte Pierre, kde rozhodně navštivte rumárnu a muzeum rumu Isautier s možností ochutnávek. Východně od Sainte Pierre se pak nachází snad nejhezčí pláž Réunionu Grande Anse, ale protože není chráněna reefem, není možné se zde koupat. Koupání si můžete vynahradit o něco dále v přírodním bazénu Manapany les Bains, v jehož blízkosti se nachází ucházející místní restaurace. Jih, přestože je velmi zastavěný a s poměrně rušnou dopravou, nabízí hned několik nádherných zalesněných kaňonů. Jeden z nich se nachází kolem řeky Langevin. Na ní najdete též skvostné vodopády Grand Galet a vás sportovně laděné potěší možnost canyoningu. Břehy řeky tu lemují krásná zákoutí pro piknikování. Obliba této činnosti na celém ostrově je neuvěřitelná, místní snad piknikují nonstop. Není se ale čemu divit, kdyby toho na Réunionu nebylo k vidění tolik, budete jako oni.
Celé jižní pobřeží nabízí spoustu nádherných formací útesů jako např. Le Cap Jaune či Cap Mechant. Podél obou útesů vede pobřežní stezka, která láká k hezké procházce. O kousek dále potěší milovníky rostlin malá botanická zahrada Le Jardin des Parfums et des Épices, kde je k vidění na 1500 druhů zajímavých rostlin, především koření a tropických okrasných dřevin a bylin.
Pláže a velryby najdete na západě
Přestože je Réunion destinací vhodnější spíše pro aktivní dovolenou a obdivování ostrovních krás, má i několik pěkných pláží. Většina je však nebezpečná kvůli velkým vlnám, mořským proudům nebo výskytu žraloků, a tak na mnoha z nich najdete varovné cedulky, které prosím respektujte.
Mezi pěkné pláže určitě patří Boucan Canot a Roches Noires, které jsou částečně chráněné korálovým útesem a jsou ideálním místem pro surfování. Nejlepší koupání však najdete jižně od přímořského městečka Saint-Gilles les Bains. Pláže L´Ermitage a la Saline jsou zcela chráněny korálovým útesem a umožňují tak bezpečné koupání, šnorchlování a pozorování podmořského života. V období od konce července až do konce září si udělejte výlet lodí na pozorování velryb, které se tu pravidelně objevují. Minout byste neměli ani místní podmořské akvárium. Jižněji najdete ještě jeden korálový útes a méně rušnou pláž Saint-Leu. Poblíž tohoto letoviska určitě navštivte želví stanici Kélonia.
O něco níže se pak nachází vulkanická, černá pláž Etang Salé, která je se svou délkou pět kilometrů nejdelší na ostrově. Nedaleko odtud jsou zajímavé čedičové útesy Le Gouffre. A pokud toužíte po kombinaci dobrodružství a odpočinku, skvělou volbou je spojit návštěvu Réunionu s pobytem na nedalekém Mauriciu. Po adrenalinových trecích na Réunionu vás čeká odpočinek v luxusních resortech Mauricia, kde si můžete užít klidné laguny a bělostné pláže. Jeden den budete stát na vrcholu sopky a za pár dní už budete relaxovat na pláži s koktejlem v ruce.
Autor: Jakub Antoš