Zářijové Maledivy
Osm nocí, čtyři ostrovy a spousta zážitků pod hladinou.
První cesta na Maledivy, první let hydroplánem, šnorchlování se žraloky a pláže, na kterých jsem často nepotkala živou duši. Během osmi nocí jsem poznala čtyři různé resorty a zjistila, že Maledivy zdaleka nejsou jen o odpočinku na bílém písku. Každý ostrov mě překvapil něčím jiným a největší zážitky na mě často čekaly jen pár metrů od břehu.
Poprvé na Maledivách
Když se naskytla možnost vydat se v polovině září na Maledivy, dlouho jsem neváhala. Poznat čtyři různé resorty a konečně na vlastní oči vidět místa, která našim klientům doporučujeme, byla příležitost, kterou jsem si nechtěla nechat ujít.
Tentokrát mě ale čekala trochu jiná pracovní cesta. Poprvé jsem vyrážela úplně sama, bez kolegů a organizované skupiny. Přiznávám, že jsem z toho měla zpočátku trochu obavy. Jak se ale později ukázalo, obavy byly úplně zbytečné.
Z Brna jsem vyrazila autobusem na vídeňské letiště, odkud mě čekal let s Etihad Airways přes Abú Dhabí. Hned cestou přišla první drobná komplikace. Autobus se na vídeňském hlavním nádraží na dlouhých 45 minut zasekl a já už začínala hledat alternativní vlakové spojení na letiště. Nakonec jsme se naštěstí rozjeli a díky dostatečné časové rezervě jsem vše bez problémů stihla. Samotné lety proběhly příjemně. Etihad Airways jsem vyzkoušela poprvé a ocenila jsem pohodlí, dobré jídlo i milou posádku.
Po příletu do Malé mě přivítalo slunce, teplota přes 30 °C a také Eva, česky hovořící reprezentantka našeho místního partnera. Musím říct, že slyšet po dlouhé cestě češtinu bylo velmi příjemné. Společně se zástupcem prvního resortu mi pomohli s odbavením na hydroplán a během chvíle jsem už čekala v příjemném salonku na další cestu.
Pohled na hlavní ostrov Malé mě trochu překvapil. Vysoké budovy, nákladní lodě a poměrně rušný provoz rozhodně neodpovídaly mé představě tropického ráje. Ten měl ale teprve přijít.
A pak přišel okamžik, na který jsem se tolik těšila – můj první let hydroplánem. Malé letadlo startující z vody, poměrně hlučné motory a pod námi postupně se objevující ostrůvky obklopené tyrkysovou vodou. Přesně takhle jsem si představovala první skutečné setkání s Maledivami. Let byl nádherný a už samotný transfer se stal jedním z nezapomenutelných zážitků celé cesty.
Cocoon Maldives: skluzavka do oceánu a setkání s rejnokem
První zastávkou byl Cocoon Maldives. Po přistání hydroplánu mě přivítal mě přivítal usměvavý manažer Mamdhooh, který mě provedl ostrovem a předal do péče osobního butlera. Milý a vstřícný přístup personálu jsem vnímala od prvních okamžiků.
A hned na začátku mě čekalo překvapení. Místo původně plánované plážové vily jsem dostala upgrade ubytování do Lagoon Suite with Water Slide – prostorné nadvodní vile s vlastní skluzavkou přímo do oceánu. Samozřejmě jsem ji musela okamžitě vyzkoušet! Sotva jsem sjela do vody, už kolem mě proplouvaly první rybky. Po dlouhé cestě bych si asi měla odpočinout, ale na takovém místě se mi rozhodně nechtělo ztrácet čas spánkem. Vydala jsem se proto na procházku po ostrově. Jemný bílý písek, palmy, průzračné moře a téměř prázdné pláže. Přesně takhle jsem si Maledivy představovala.
Na další den jsem měla naplánovaný šnorchlovací výlet, a protože jsem dosud nikdy nepoužívala ploutve, rozhodla jsem se trochu potrénovat. V dive centru jsem si je půjčila a poněkud neobratně se vydala do vody. Odměna přišla téměř okamžitě. Nedaleko restaurace Manta jsem pod hladinou zahlédla asi metrového rejnoka, několik barevných ryb a v dálce dokonce malého žraloka.
Večer jsem si užila výbornou večeři v restauraci nad vodou. Domácí chléb, krevety a skvěle připravená ryba byly příjemným zakončením prvního dne.
Následující ráno už bylo počasí trochu proměnlivější. Září patří na Maledivách k deštivějším měsícům, a tak se slunce střídalo s krátkými, ale intenzivními přeháňkami. Při teplotách přes 30 °C mi to nijak zvlášť nevadilo. Jen plánovaný šnorchlovací výlet musel být kvůli počasí zrušen. To mě ale od objevování podmořského světa neodradilo. Vydala jsem se sama k jihozápadnímu cípu ostrova poblíž Kurum Baru, kde jsou podle místních nejlepší podmínky ke šnorchlování. Pod hladinou mě čekala spousta pestrobarevných ryb. Jen na želvy, které se zde údajně také zdržují, jsem tentokrát štěstí neměla.
Večer následoval další nevšední zážitek – výlet lodí za žraloky vouskatými, známými jako nurse sharks. Už během plavby se začali objevovat kolem lodi, a když jsme zastavili, bylo jich kolem nás neuvěřitelné množství. Pozorovat je z takové blízkosti bylo fascinující.
Cocoon pro mě zůstane především vzpomínkou na klidný tropický ostrov, krásné pláže, první setkání s maledivským podmořským světem a samozřejmě na skluzavku přímo do oceánu.

Jawakara Maldives: na kole mezi palmami
Další zastávkou byla Jawakara, která mě překvapila už svou velikostí. Resort tvoří dva přírodní ostrovy propojené mostem a možností, jak zde trávit čas, je opravdu hodně. Po menším Cocoonu to byla výrazná změna. U vilky na mě navíc čekalo připravené jízdní kolo, což mě okamžitě potěšilo. Konečně trochu pohybu! Projíždět se mezi palmami, zastavovat u pláží a postupně objevovat jednotlivá zákoutí ostrova mě opravdu bavilo. Ani občasný tropický déšť mi náladu nezkazil.
Během dvou nocí jsem toho stihla překvapivě hodně. Kromě prohlídky resortu také příjemnou masáž, šnorchlovací výlet a plavbu při západu slunce spojenou s pozorováním delfínů.
Za zmínku rozhodně stojí i místní gastronomie. Hlavní restaurace nabízela pestrý výběr jídel, od čerstvých ryb a těstovin až po speciality indické kuchyně. Ve středomořské restauraci Molo jsem si pak pochutnala především na skvělém tuňákovém předkrmu a krevetách.
To nejlepší mě ale čekalo přímo u pláže. V dive centru mi doporučili šnorchlování u jihovýchodního cípu ostrova Mabin, a tak jsem se tam jedno ráno vydala pěšky podél pobřeží. Už cestou mě u břehu zaujala skupinka malých žraloků. Jakmile jsem se ponořila, ocitla jsem se mezi hejny barevných rybek. A pak přišlo překvapení. Při proplouvání kolem jízdního kola umístěného pod vodou jsem najednou zahlédla černoploutvého žraloka. Přiznávám, že to byl jeden z nejsilnějších okamžiků celé cesty. Člověk si může prohlížet fotografie a videa podmořského světa, ale skutečné setkání je úplně jiný zážitek.
Jawakara mi ukázala, že dovolená na Maledivách nemusí být jen o lehátku na pláži. Pokud má člověk rád pohyb, vodní aktivity a objevování, rozhodně se tu nudit nebude.

Avani+ Fares Maldives: pohádková pláž a moje první ochutnávka humra
Cesta na další ostrov vedla opět hydroplánem, tentokrát do atolu Baa. Na rozdíl od předchozích resortů jsme ale nepřistávali přímo u ostrova, nýbrž u mola uprostřed moře, odkud nás měl vyzvednout člun. Musím přiznat, že čekání na pohupujícím se molu nebylo zrovna příjemné. Na chvíli jsem zalitovala, že jsem si nevzala Kinedryl. Naštěstí člun brzy dorazil a za pár minut už jsem byla na ostrově.
Avani+ Fares na mě od začátku působil svěže a moderně. Ubytovali mě do krásné světlé vily s vlastním bazénem, částečně ukryté v tropické zeleni. Stačilo projít krátkou cestičkou a ocitla jsem se na nádherné pláži s jemným bílým pískem, která vypadala jako z pohádky.
První večer jsem zamířila do restaurace Charcoal, kde jsem měla možnost poprvé v životě ochutnat humra a chobotnici. Obojí bylo skvěle připravené a především humr pro mě byl příjemným zpestřením celé cesty.
Další den jsem se samozřejmě těšila hlavně do vody. Atol Baa je známý bohatým podmořským životem a já chtěla zjistit, co všechno objevím přímo u resortu. Nejzajímavější místo ke šnorchlování jsem našla na jihozápadní straně ostrova před ubytovacími pavilony. Při vstupu do moře je potřeba obejít menší korálovou skálu. Boty do vody se proto určitě hodí. Za ní už se však otevírá úžasná podívaná. Hejna pestrobarevných rybek, větší ryby dosahující téměř jednoho metru a stále něco nového, co stálo za pozornost. Opět jsem ve vodě strávila mnohem více času, než jsem původně plánovala.
Na Maledivách mě také nepřestávalo překvapovat, kolik soukromí člověk na jednotlivých ostrovech má. I když jsou resorty obsazené, na plážích často téměř nikoho nepotkáte. Místo dalších hostů jsem tak pozorovala drobné kraby poustevníčky, kteří se ve svých ulitách pohybovali po písku, malé gekony nebo netopýry prolétající mezi stromy. Avani+ má i svou živější stránku. Večer se můžete vydat do plážového baru na koktejl a hudbu. Já jsem ale po dni stráveném šnorchlováním a procházkami po ostrově dala přednost klidu na terase a osvěžení ve vlastním bazénu.
Čas na Avani+ utekl nečekaně rychle a přede mnou už byla poslední zastávka mé maledivské cesty.

NH Collection Maldives Reethi Resort: bosky po ostrově
Poslední zastávkou byl NH Collection Maldives Reethi Resort, rovněž v atolu Baa. Tentokrát stačil přesun člunem. Hned po příjezdu mě zaujala příjemná, uvolněná atmosféra. Ostrov je poměrně malý, všude jemný písek a většina hostů se tu pohybuje bosky. I já jsem brzy odložila boty a užívala si ten příjemný pocit, kdy člověk nemusí vůbec nic řešit.
Oproti předchozím resortům působí Reethi jednodušeji a jednotlivé vily jsou poměrně blízko u sebe. Všechny plážové vily jsou ale umístěné na západní straně ostrova, odkud si můžete užívat krásné výhledy na moře a večerní západy slunce. Moje vilka číslo 111 měla opravdu skvělou polohu. Na jihozápadní straně ostrova lze prý navíc v podvečer zahlédnout i delfíny. Já jsem na ně tentokrát štěstí neměla.
Nejvíce mě ale nadchlo šnorchlování. Podél západního pobřeží se táhne krásná pláž s téměř prachovým pískem a pozvolným vstupem do moře. A to nejlepší začíná jen pár metrů od břehu. Nemusela jsem nikam vyjíždět lodí ani složitě hledat vhodné místo. Stačilo nasadit masku a ponořit se mezi ryby. Tentokrát mi navíc počasí přálo a po celou dobu pobytu svítilo slunce. Výsledek? Téměř veškerý volný čas jsem strávila s hlavou pod vodou.
Další pěkné místo ke šnorchlování jsem objevila na východní straně ostrova v okolí restaurace Kaiyo. Právě tam jsem si také na závěr pobytu dopřála večeři. Asijskou a indickou kuchyni mám moc ráda a zdejší hovězí kari i sushi mi opravdu chutnaly.

A pak už nastal čas rozloučit se s Maledivami a vydat se s Etihad Airways přes Abú Dhabí zpět domů. Osm nocí uteklo neuvěřitelně rychle a já bych klidně ještě pár dní zůstala. Nejlépe někde ve vodě s maskou a šnorchlem.
A moje počáteční obavy z toho, že na cestu vyrážím sama? Ty se brzy rozplynuly. Maledivy jsem si užila od prvního do posledního dne.
Další článek z Malediv:
Autor: Šárka Vašíčková